Žijeme v době neustálého technologického pokroku. Každý den jsme zahlceni tunou zpráv o nových výzkumech nebo produktech, až může být docela dost těžké se v tom všem vlastně orientovat. Krom produktů pro každodenní použití je zde hlavně také sféra průlomového výzkumu, do které tak často nenahlédnete. A právě tam se dnes podíváme. Toto je pět technologií, které mají potenciál změnit svět.

Sponzorem této epizody je Samsung se svým novým Odyssey G8 Neo monitorem!

Způsob, kterým pěstujeme rostliny, si během století prošel spoustou změn. Od chvíle, kdy naši předci zjistili, že musí nechat půdu odpočinout, aby byla dále použitelná, po dobu, kdy jsme prakticky ze samotného vzduchu začali vyrábět hnojiva, která do ní teď přidáváme. No a dalším vývojem by mohlo být takzvané vertikální zemědělství. Tento koncept je s námi už delší dobu a postupně se prosazuje více a více. Samotný nápad je jednoduchý. Než abyste rostliny sázeli do velkých polí, tak jim přiřazujete pouze pečlivě navržená místa, kde dostávají přesné množství živin, vody a půdy. Většinou zde dokonce není půda žádná. Místo toho se používají techniky jako Hydroponie a Aquaponie, při kterých jsou rostliny ponořeny do speciálních roztoků složených z vody a živin. Aeroponie pak dokonce živiny rostlinám dodává párou a nejsou tak vůbec ponořeny ve vodě nebo půdě. Právě tento způsob začíná být velmi atraktivní v dnešní době, protože je pro pěstování vyžadováno minimální množství vody.

Vertikální zemědělství zatím není příliš rozšířené, protože je potřeba vybudovat relativně komplexní budovy s perfektními podmínkami. Rostliny také vyžadují dodatečný přísun světla, a tak jsou zde i docela vysoké náklady na energii. Jinak jsou ale výhody tohoto způsobu pěstování očividné a díky ušetřené vodě, půdě i prostoru půjde možná o způsob, kterým v budoucnu budeme pěstovat čím dál více potravin.

Teď ale k něčemu více technickému. O kvantových počítačích už jste určitě slyšeli a možná nechápete, jak vlastně fungují. To je ale v pořádku, protože já vlastně úplně taky ne. I po zhlédnutí několika komplexních videí, která tuto problematiku vysvětlují, je pro mě stále docela složité si vysvětlit logiku za tím vším. Vysvětlit výhody je ale naštěstí snadnější. Zjednodušeně jde o to, že klasické počítače komunikují pouze v nulách a jedničkách, takzvaných bitech . Máme zde tedy dva stavy. Kvantové počítače však mají qbity, které mohou být i v takzvané superpozici. To znamená, že se ještě nerozhodly, jestli budou nula, nebo jedna. A díky opravdu komplexním zákonům, které nemá smysl v tomto videu vysvětlovat, to znamená, že jsme schopni přenášet mnohem více dat mnohem rychleji. 

Kvantové počítače vyžadují speciální podmínky, jsou obrovské a opravdu drahé, ale výpočetní potenciál, který mají, je neskutečný. Mohl by nám pomoct v medicíně, různých simulacích, ve vyhledávání v obřích databázích a šifrování nebo dešifrování. A nejlepší na tom je, že i když se o této technologii mluví už dlouho, velké společnosti jako IBM, Google a dokonce NASA do ní aktivně investují a už existuje několik funkčních prototypů. Pokud byste se o tomto fascinujícím světě kvantových počítačů chtěli dozvědět více, můžete se podívat na tyto anglická videa.

• Kurzgesagt - Kvantové počítače vysvětleny - limity lidské technologie (jednoduché, české titulky)
• Veritasium - Jak funguje kvantový počítač? (pokročilejší)
• Quanta Magazine - Kvantové počítače, vysvětleno s kvantovou fyzikou (pokročilé)

Kvantový počítač sice doma nejspíš nikdy mít nebudete, ale virtuální nebo rozšířenou realitu doma možná dokonce už máte. Přece jen od té doby, co se v tomto odvětví začala prosazovat Meta, šly ceny prudce dolů a dnes se tak můžete ponořit do úplně jiného světa za ani ne deset tisíc korun. A podle nás jde o technologii, která by v budoucnu opravdu mohla změnit naše každodenní životy. Jasně, musíme ještě ujít dlouhou cestu, ale kdo by si nechtěl nasadit brýle a vidět před sebou televizi, navigaci, textovky nebo klidně vaše kamarády?

Virtuální i rozšířená realita má potenciál nás propojit více než kdy dřív, a i když chápu, že mnozí z vás mohou být skeptičtí, opravdu je něco unikátního na tom, když si můžete fyzicky zahrát ping pong s kamarádem, který je na druhé straně zeměkoule. Krom zábavy zde ale máme i uplatnění v různých profesích jako v medicíně nebo 3D modelování. Proč se totiž jenom dívat na váš model na ploché obrazovce, když si ho můžete přenést přímo k vám do pokoje?

A teď zase k něčemu více biologickému... nebo vlastně spíš genetickému. CRISPR je metoda genetického inženýrství, která umožňuje modifikovat DNA živých organismů. Pomocí této techniky dokážou vědci doslova rozříznout genom a odebrat z něj nebo do něj naopak přidat nové geny. Tento průlom je tak zásadní, že za něj v roce 2020 získaly dvě vědkyně, které jej objevily, Nobelovu cenu za chemii. CRISPR si najde využití například v léčení nemocí. Vědci se ním úspěšně snaží léčit rakovinu, cukrovku, HIV, infekce nebo dokonce slepotu. Čínští vědci se třeba pokusili upravit DNA lidského embrya, aby se zbavili chronické nemoci ještě předtím, než by se dítě vůbec narodilo. Experiment byl sice pouze napůl úspěšný, ale rozhodně má tato technika obrovský potenciál. V roce 2018 se pak znovu pokusili o něco podobného, kdy se nenarozeným dvojčatům snažili odstranit zranitelnost na HIV. Dvojčata se narodila o několik týdnů později a bohužel zranitelná na HIV stále byla. Možnosti, co se s tímto dá dělat, jsou však očividné.

Asi vás tedy nepřekvapí, že genetické inženýrství je morálně velmi kontroverzní záležitost. Doslova jsme schopni měnit živé organismy podle našich představ. Skoro jako když si ve hře Spore tvoříte vašeho živočicha. Využití CRISPRu na lidech je tedy velmi zajímavé, ale také morálně kontroverzní. Jestli jste někdy viděli nějaké sci-fi, určitě si totiž umíte představit, k čemu by jednou něco podobného mohlo být využito. Je však zázrakem, co všechno už vlastně dokážeme.

No a co nedokážeme my, to by mohlo dokázat něco chytřejšího než my. Něco, co už teď aktivně vytváříme. Řeč je samozřejmě o umělé inteligenci neboli AI. V zásadě jde o snahu vytvořit něco, co umí samo myslet, rozhodovat se a hlavně se vyvíjet a učit. Ovšem pozor, pojem umělá inteligence se často plete se strojovým učením, hlavně protože strojové učení je podkategorií umělé inteligence a hranice mezi nimi je zatím poměrně tenká. Při strojovém učení poskytnete programu data, ze kterých se učí, a následně je v nich schopen najít různé vzorce. Perfektním příkladem je kamerový systém, který rozpoznává objekty. Umělá inteligence má mezitím za cíl se učit nad rámec poskytnutých dat. Měla by chápat kontext, umět se sama rozhodovat a vyvíjet se. Může jít například o chat boty, jazykové modely nebo některé programy samořídících aut. 

Aktuálně najdete nějaké využití umělé inteligence nebo strojového učení ve vyhledávačích jako Google, v doporučování videí na Youtube, v samořídící Tesle či ve filtrování spamu na Tiktoku a Facebooku. Poté tady máme různé ukázky využití umělé inteligence. OpenAI od Elona Muska a Microsoftu například porazila nejlepšího hráče Doty 2 na světě. AlphaGo od Googlu porazila světového šampiona v neuvěřitelně komplexní čínské hře Go. Dall-E vám vytvoří nové obrázky podle vašich požadavků a GPT-3 porozumí vaší řeči a umí zpátky odpovídat a provádět různé operace. Potenciál je opravdu obrovský a vývoj umělé inteligence je v posledních letech násobně rychlejší než kdy dřív. Tak uvidíme, kde budeme za pár let. Snad ne mrtví jako v Terminátorovi.

Toto bylo podle nás pět nejzajímavějších průlomových technologií. Snažili jsme se vybrat něco od všeho, tak snad vás alespoň jedna věc překvapila. Napište nám prosím do komentářů, jestli byste chtěli pokračování tohoto seznamu, a klidně navrhněte i vaše nápady!