Napětí na Blízkém východě ohrožuje produkci polovodičů, asijské továrny se obávají odříznutí

Budování infrastruktury pro moderní technologie vyžaduje obrovské množství hardwaru. Současná americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa již dříve zavedla ochranná cla, se kterými se mezinárodní dodavatelé museli velmi složitě vyrovnávat. Situace se ovšem dále komplikuje kvůli rostoucímu vojenskému a politickému napětí na Blízkém východě.

 Pokud by nestabilita v regionu trvala delší dobu, asijští technologičtí giganti jako TSMC nebo Samsung by jen stěží dokázali uspokojit celosvětovou poptávku po pokročilých výpočetních jednotkách. Narušení obchodních tras představuje zcela zásadní problém pro zachování současného tempa globálních inovací.

Země jako Tchaj-wan, Jižní Korea a Japonsko patří mezi absolutní špičku v produkci polovodičů, zároveň ale trpí obrovskou závislostí na importu energií. Klíčovým bodem globálního obchodu zůstává Hormuzský průliv, přes který proudí obrovské množství ropy a zkapalněného zemního plynu. Sami už krizi na Blízkém východě pociťujeme u benzínek.

Problém se netýká výhradně fosilních paliv, ale zasahuje také dodávky specifických technických plynů. Jihokorejské podniky včetně společnosti SK hynix nutně potřebují pro svou činnost enormní množství helia. Popsaný plyn slouží k chlazení křemíkových desek během extrémně náročných fází výroby, zejména při využití pokročilé EUV litografie.

Technologické firmy pochopitelně s podobnými geopolitickými riziky kalkulují a udržují si strategické zásoby surovin pro překlenutí krátkodobých výpadků. Krizový scénář počítající s několikaměsíčním narušením dodavatelských řetězců by ovšem nevyhnutelně vedl k omezování produkce a drastickému zvyšování cen.