Od vesmírného závodu mezi USA a Ruskem se změnilo hodně. Kromě značných technologických pokroků už do kosmu nemíří pouze rakety těchto dvou zemí; jejich pokrok rychle dohání soukromé společnosti, ale i třeba Čína.

Ta v sobotu jen pár desítek minut po půlnoci přistála na Marsu se svým roverem Zhurong. A lokace, v níž přistávací modul skončil, není určitě vybraná náhodou.

Pánev Utopia Planitia byla také domovem americké sondy Viking 2, která zde úspěšně přistála v roce 1976, a někteří vědci se domnívají, že potvrdila předešlou existenci života na Rudé planetě.

Přečtěte si také: DJI se brání proti zařazení na seznam čínských vojenských firem a požaduje soudní ochranu

„Na rozdíl od NASA, která nahrávky přistání vozítka Perseverance zveřejnila prakticky minuty od chvíle, kdy se dostaly na Zem, jsme o téhle čínské misi slyšeli jen velmi málo,“ řekl David Flannery, lektor planetárních věd na australské univerzitě v Queenslandu pro CNET.

Co přesně je účelem mise kvůli nepřekvapivému utajování čínské strany nevíme, jejich vesmírnému programu se ale nedávno podařilo přistát s první sondou na odvrácené straně Měsíce, a tak se určitě o „amatéry“ nejedná.

Čínský vesmírný program si ale vyslechl i kritiku, a to třeba za to, že nedokázal kontrolovaně z oběžné dráhy stáhnout část rakety, která tak na Zem padala nekontrolovatelně a potenciálně ohrozila i lidské životy.

Úspěšné přistání vozítka Čínu zapisuje do dějin jako druhou zemi, která dokázala na Rudé planetě přistát s roverem.