Od vesmírného závodu mezi USA a Ruskem se změnilo hodně. Kromě značných technologických pokroků už do kosmu nemíří pouze rakety těchto dvou zemí; jejich pokrok rychle dohání soukromé společnosti, ale i třeba Čína.

Ta v sobotu jen pár desítek minut po půlnoci přistála na Marsu se svým roverem Zhurong. A lokace, v níž přistávací modul skončil, není určitě vybraná náhodou.

Pánev Utopia Planitia byla také domovem americké sondy Viking 2, která zde úspěšně přistála v roce 1976, a někteří vědci se domnívají, že potvrdila předešlou existenci života na Rudé planetě.

Přečtěte si také: TikTok dostal v Evropě obří pokutu přes půl miliardy eur za posílání dat do Číny

„Na rozdíl od NASA, která nahrávky přistání vozítka Perseverance zveřejnila prakticky minuty od chvíle, kdy se dostaly na Zem, jsme o téhle čínské misi slyšeli jen velmi málo,“ řekl David Flannery, lektor planetárních věd na australské univerzitě v Queenslandu pro CNET.

Co přesně je účelem mise kvůli nepřekvapivému utajování čínské strany nevíme, jejich vesmírnému programu se ale nedávno podařilo přistát s první sondou na odvrácené straně Měsíce, a tak se určitě o „amatéry“ nejedná.

Čínský vesmírný program si ale vyslechl i kritiku, a to třeba za to, že nedokázal kontrolovaně z oběžné dráhy stáhnout část rakety, která tak na Zem padala nekontrolovatelně a potenciálně ohrozila i lidské životy.

Úspěšné přistání vozítka Čínu zapisuje do dějin jako druhou zemi, která dokázala na Rudé planetě přistát s roverem.