Ták… Konečně už i Samsung udělal ten generační skok. Jaký skok mám na mysli? No, jejich dosavadní disky dosahovaly rychlosti zhruba 7,5 GB za vteřinu. A teď ty nové? DVOJNÁSOBEK toho. To je jak přesedlat z koně do luxusního auta. Jenomže to nebude vyžadovat pouze řidičák, ale také změnu infrastruktury. Pojďme se na to tedy podívat detailněji. V první řadě se asi ptáte, jak vlastně tyhle disky dosahují té dvojnásobné rychlosti. Na papíře vlastně jednoduše. Samsung kompletně opustil rozhraní PCIe 4.0 a přešel na pátou verzi. Výsledkem je NVMe SSD disk 9100 PRO. Do detailů toho, co vlastně PCIe je ale dneska zabíhat nebudeme – na to se jednou podíváme – ale pro teď vám stačí vědět, že ta nová verze prostě sviští.

Co tím chci ve zkratce říct, je to, že dvojnásobná rychlost na papíře a v praxi jsou dvě zásadně odlišné metriky. Tomu, co disk zvládne, musí být uzpůsoben i zbytek počítače a zejména aplikace, které s jeho pomocí budeme využívat. A jsou případy, kdy přesně tuhle rychlost využijete. Ať už je to v případě samotného systému Windows, jehož rychlejší načtení a práce v něm je vždycky k užitku, nebo třeba při práci s videi, kde využijete rychlost při manipulaci s velkými soubory. My se ale chtěli na disk podívat hlavně z toho třetího pohledu, který asi bude zajímat největší procento z vás. Disk jako je tento, obzvlášť v jeho 2TB verzi, kterou tu dnes máme, není totiž úplně zanedbatelnou investicí. Vzhledem ke slibům s vyšší rychlostí mě ale už od momentu, co jsem dostal disk do rukou, zajímala hlavně jedna otázka – jak tahle nová generace obstojí ve hrách?

Na úvod chci zmínit jednu důležitou věc. Tenhle disk je opravdu první větší vlaštovkou přesunu na PCIe 5.0 úložiště. Jednoduše řečeno, zbytek světa je pozadu, a to se týká i těch her a jejich připravenosti na disk takové rychlosti. Více než cokoliv jiného je tak 9100 PRO investicí na roky do budoucna a uvážení nad ní aktuálně dává smysl jenom v případě, že sestavujete nový počítač, který rovněž plánujete používat v následujících alespoň pěti či deseti letech.

Nicméně k těm testům. Nejprve začnu takovým relativně zběžným testem pár titulů na mém osobním 1TB 970 Evo, který mám doma dedikovaný právě na hry. Ano, pozornější z vás možná zarazí, že se nejedná o disk pro PCIe 4.0, nýbrž ještě starší 3.0. Tenhle disk jsem si domu koupil, protože jde o vyšší high-end za velmi rozumnou cenu. Ale myslím, že výsledky testů vás zarazí ještě více. Vyzkoušel jsem nejdříve něco více náročného, středně náročného a následně málo náročného, jenom ať máme nějaké základy. V první řadě to byl Monster Hunter Wilds. Ze tří her, které budu teď v rychlosti ukazovat, je tohle rovněž jediná, která se oficiálně pyšní technologií Direct Storage. O té ale až za chvilku. Nejprve se podíváme, jak dlouho nám načtení nejnovějšího Monster Hunteru tedy trvá. Z několika pokusů jsem dostal průměr 11 vteřin. Jako středně náročný titul jsem zvolil soulsovku Another Crab’s Treasure, kde se doba načítání zprůměrovala na 4 vteřiny a 5 setin. V neposlední řadě jsem jako nejméně náročný titul pro srandu vyzkoušel poslední TrackManii z roku 2020. Tam jsem napříč třemi různými pokusy načetl sérii pěti tratí. A to vše dosáhlo průměru 1,47 vteřin.

Ještě než půjdeme dál, je tu pár jakýchsi „poznámek pod čarou“. V případě TrackManie je načítání první mapy vždy delší než všech ostatních kvůli assetům. Část z nich, včetně kvalitnějších textur, zase Monster Hunter Wilds donačítá i poté, co skončí načítačí obrazovka. A Another Crab’s Treasure z takové obrazovky plynule prolne obraz do hry, takže označit přesný bod, kdy načítání začíná a končí, není lehké. Skutečné výsledky se tak mohou samozřejmě lišit, ale bavíme se tu zpravidla o nanejvýš desetinách vteřin. A brát v potaz takový malý rozdíl je koncept, kterému se člověk nevyhne ani když bude právě disk jako 970 EVO porovnávat s tím dnes ukazovaným 9100 PRO.

Jo, na papíře je fakt extrémně rychlý. Ale nás nezajímá papír – nás zajímá praxe. Když se podíváme na test pomocí CrystalDiskMark, hned uvidíme, na čem stojíme. Zejména sekvenční čtení zvládá disk naprosto neuvěřitelně a pohybujeme se kolem 14 GB za vteřinu. To je případ toho, když zrovna budete přesouvat velké množství dat. Například zálohy domácích úkolů anebo Call of Duty z jednoho disku na druhý. Či již zmiňovaná práce s video při jejich editaci. Náhodné čtení, které nás u her zajímá o chlup více, už ale takových čísel – samozřejmě naprosto očekávatelně – nedosahuje. A náš test vykazoval necelých 6 GB za vteřinu. Což je stále ohromné číslo. Hlavně v porovnání s mým 970 EVO, kde jde o přibližně 1800 MB/s.

Jenže opět – nás zajímá ta praxe. Alespoň teď v případě her. A tam už to tak jednoduché není. Logika sice velí, že násobně rychlejší počet by se měl rovnat násobně rychlejšímu načítání. Ale tak tomu není. Tři hry, které jsme předtím testovali, jsme otestovali i na 9100 PRO. V případě TrackManie jsme ze zmiňovaného průměru 1,47 vteřin spadli na… Moment, 1,58 vteřin? Jo, s diskem 9100 PRO – napříč víceméně všemi testovanými tituly – načítání paradoxně trvalo o úplný zlomek vteřin déle. Nejde však přímo o chybu disku. Podobné testy zkrátka nejdou dělat ve 100% totožných podmínkách a problém mohl být i na mé straně třeba s tím, že aktuální verze BIOSu prostě se slotem PCIe 5.0 nespolupracovala tak nejlépe, jak by mohla. Proměnných je hodně. Ale pointou spíše je, že oba disky si u všech her vedly… vlastně úplně shodně.

Takové výsledky mohou někoho překvapit. Hlavně když se dostaneme k titulům, které podporují zmiňovanou technologii Direct Storage a jejichž testy teď vidíte. Aniž bychom zacházeli do zbytečných detailů, jde zkrátka o API – technologii – díky které se dokáží soubory z disku načítat do paměti grafické karty napřímo, aniž by celý proces zdržoval v porovnání s oběma komponenty poněkud pomalejší procesor. Výsledkem je, že vše doslova sviští z jedné strany na druhou a hry se načtou někdy doslova během mrknutí oka. To už ale probíhá i u disku 970 EVO. Nový 9100 PRO už tohle nemá v aktuální chvíli reálně moc kam posunout. U některých her ano, ale jak je vidět na testech, oba disky jsou prostě co se týče načítání her víceméně totožné.

Samsung 9100 PRO má ale řadu jiných výhod. Zejména v momentě, pokud třeba jako my pracujete s videi a dalšími aplikacemi, které tenhle rychlý provoz využijí. Za zmínku rozhodně stojí třeba to, že je i uzpůsobený multitaskingu. Mít spuštěných několik aplikací, Windows, hru a do toho třeba ještě nahrávat záběry není s takovým diskem už vůbec problém. Zejména pokud byste měli 4TB verzi nebo snad i 8TB, která je brzy plánovaná. My jsme se ale každopádně na disk chtěli podívat hlavně z pohledu hráčů a ukázat si, jak moc velký smysl má. A pravdu jste viděli sami. V aktuální chvíli je více než cokoliv jiného nový disk Samsungu zejména investicí do budoucnosti. Čím více se začne PCIe 5.0 používat, tím užitečnější pro budoucí provoz bude. S diskem na PCIe 1.0 nebo 2.0 dnes už taky nepochodíte; mých 3.0 začne za pár let nestačit a 4.0 bude standard a 5.0 high-end. Tak je to zkrátka s každou technologií. Jestli ale tenhle přechod potrvá pár měsíců, nebo několik let, to odhadnout zatím nemůžeme. Disk navíc dokáže pomoct s mikrostuttery se stále zvyšujícím se počtem dat. A s blížící se novou generaci konzolí můžeme jen odhadovat, kam to všechno skočí. Ta současná koneckonců konečně začínala využívat sílu NVMe disků a hry na tu příští už to mohou brát jako naprostou nutnost. Už teď je to koneckonců pro drtivou většinu herních PC sestav samozřejmost.

A samozřejmost, snad, je i to, že nám pod tohle video dáte lajk, pokud se vám líbilo. A my se zase uvidíme někdy příště.