Rok se s rokem zase sešel - nebo v našem případě spíš týden s týdnem - a opět máme možnost vám představit další várku zajímavého vybavení. Tentokrát rovnou dva monitory od Samsungu z jejich řady OLEDových „Géček“. Nebudu to dlouho napínat a pojďme rovnou na to. Rád bych přitom začal s tím na první pohled extravagantnějším ze dvou kousků, které tu máme.

Tím je 49palcový Odyssey OLED G9 Smart. Jsem rád, že se konečně někdo naučil ty obrazovky pojmenovávat, aby to přečetl i člověk. A co víc, dokonce na sestavení tohohle monstra nepotřebujete ani kamaráda. Ne ne, žádné It Takes Two se nekoná. To je věc, která mě hned po otevření krabice příjemně překvapila. Nejen, že je G9 Smart tak tenký, že bych se o něj skoro dokázal pořezat, ale na rozdíl od konkurence či jiných podobných modelů nedokáže dublovat jako činka. Za to mimo jiné může i fakt, že stejně jako u dalších podobných obrazovek, i zde je napájení vyřešeno externím trafem těžkým jak cihla. Na těle monitoru tak zůstává jen to nejdůležitější – displej a konektory.

Tipnu si, že teď očekáváte, jak do vás nasázím neuvěřitelná čísla, jako že je to v podstatě dvojnásobné 4K nebo dokonce 8K, ale ne. G9 Smart na to jde trochu opačně a drží se dnes stále velmi oblíbeného rozlišení 1440p. Samozřejmě v jeho dvojité variantě, tedy 5120x1440 pixelů v poměru 32:9 s prohnutím 1800 R. Jde tak o obrazovku vhodnou primárně k počítači, což dokazují i její další vlastnosti. Největší fajnšmekři určitě ocení obnovovací frekvenci 240Hz. Vzhledem k OLEDovému panelu nechybí ani skutečná černá. Zrovna tak nechybí i pořádná podpora HDR. V případě hraní lze dosáhnout až jasu 1000 nitů, což je ideální pro pořádný a nadprůměrný HDR obraz. A to ještě dorovnává zbytek OLEDové technologie. Tím je myšleno nejen extrémně rychlá odezva, ale také takřka dokonalé barvy díky 99% pokrytí DCI-P3 RGB gamutu. Přece jen je ale nejdůležitější kvalita v praxi, takže jsem musel zkusit nějaké pořádné rychlé a ultra-wide hry.

První na řadě byl Baldur’s Gate 3, protože… A víte co? Ne, nebudu hledat důvod. Prostě proto! A že volba to byla skvělá. V ultraširokoúhlém rozlišení s alespoň nějakým HDR a ještě velkými Hz byla tahle hra poměrně orgasmickým zážitkem. To by upřímně byla i bez toho, ale tenhle monitor to ještě povýšil. Vyzkoušet jsem si na něm musel i nedávno vydanou PC verzi Horizon: Forbidden West. Výsledek, opětovně, naprosto úžasný… Vysokou obnovovací frekvenci jsem samozřejmě ocenil na Doom Eternal a kombinaci všeho třeba u Armored Core VI nebo Alan Wake 2.

Je pravda, že jsem zkoušel sice hry, které měly podporu širokoúhlých rozlišení, ale i u her, které to nemají, se nemusíte nijak obávat. Díky tomu, že černá je skutečně černá, brzy zapomenete, že po stranách máte části panelu. Po chvíli to zkrátka bude jako byste koukali na klasickou obrazovku s poměrem 16:9. Na ten lze samozřejmě kdykoliv přepnout i pomocí tzv. Herního panelu.

Jak navíc název G9 Smart napovídá, jde o chytrou obrazovku. A to s sebou nese systém Tizen. K němu ale trochu později u druhého monitoru. U tohohle vás snad může zajímat, že existuje i levnější „hloupější“ varianta bez něho. S ním se nicméně cenově pohybujeme kolem 38,5 tisíc korun. A jak jsou na tom konektory? V nabídce je jak připojení skrze HDMI 2.1, tak DisplayPort 1.4 nebo dokonce Micro-HDMI. K dalšímu užití a připojení potěší i trojice USB-C konektorů.

Teď už ale vzniká klíčová otázka. Širokoúhlé obrazovky s sebou nesou tu zásadní výhodu, že na stole nepotřebujete mít v podstatě žádnou další. Monitor s poměrem 32:9 jako je tento tak dokáže celkem obstojně nahradit dva velké monitory. A to samozřejmě znamená jednu věc – pracuje se na tom krásně. Ne, vážně. Vzhledem k dokonalým barvám budete ze zvětšené plochy těžit u čehokoliv, kde zkrátka oceníte více místa. Sám jsem to ocenil při psaní scénáře pro náš Showtime, kdy jsem mohl mít ve Wordu otevřeny nejen více stran dokumentu vedle sebe. Bůh ví, jak bych tohle řešit se svým běžným setupem, ke kterému se musím teď vrátit. Fňuk.

Jenže právě tahle obří velikost nedělá z G9 – ať už Smart, či ne – volbu pro každého. Jednak je zde samozřejmě otázka toho, zda něco takového vůbec vměstnáte na svůj stůl. Přestože jde nahýbat nahorů a dolů a zrovna tak s ním jde nahorů a dolů jezdit, nečekejte možnost ho natáčet do stran. To může u konkrétních stolů zamrzet, protože ta kovová část stojanu je fakt solidní placka, se kterou v celé její podobě musíte rovněž otáčet. Další otázkou je ale ovšem i to, zda všechny své monitory chcete za tento jediný nahradit. Vzdát se budete muset možnosti pivotu a například v případě hraní může zamrzet fakt, že na té druhé obrazovce nebudete mít třeba druhé okno s něčím jiným než hrou. Protože fullscreen je zkrátka fullscreen přes celou obrazovku. Dvě oddělené obrazovky tak stále mohou být někomu více při chuti. Ale to už je čistě otázka preferencí.

V takovém případě vám ale může tyto problémy vyřešit o něco tradičnější G8. Druhý monitor, který si v tomto videu vyzkoušíme. Pro většinu z vás pravděpodobně půjde o výrazně stravitelnější produkt. A to i cenově, protože se dostáváme na hranici kolem 27 tisíc korun. Je to samozřejmě stále pálka, ale opět to vynahrazují jeho přednosti. Jde konkrétně o 34palcový 21:9 monitor. Opět tedy širokoúhlá bestie s rozlišením 3440×1440, prohnutím 1800 R, extrémně nízkou odezvou, HDR,… Vlastně ještě vyjma toho, že má podporovanou obnovovací frekvenci až 175 Hz, jsou oba námi testované monitory velmi srovnatelné.

A to především jejich kvalitou. Sám se přiznám, že G8 s poměrem 21:9 je pro mě osobně přece jenom lepší. A to jak na práci, tak i na hry, protože ve svém počítači prostě nemám RTX 4090 s nejlepším procesorem, abych dokázal toho dvojnásobného 1440p ve 240 Hz využívat víc než jen u pár her. Při něco větším 1440p a maximálně 175 Hz už je situace o dost jiná, a to mi a vlastně výrazně větší části hráčů, dovolí ze všech předností tohoto monitoru těžit. Osobně mě navíc překvapilo, že v monitoru je přibalen kabel pro Mini DisplayPort. Vím, že začínají být běžnější a běžnější, ale furt mě to překvapuje.

Menší velikost obrazovky pravděpodobně ocení více lidí. Nejen díky větší pravděpodobnosti, že se vám na stůl bude vejít i druhá obrazovka, čímž se můžete vyřešit částečný problém předchozí obrazovky, o níž jsme mluvili, ale také protože poměr 32:9 skutečně nemusí být pro všechny. A věřte mi, že i na 21:9 budete při práci nadšení. Ta možnost vidět více věcí najednou je mnohdy k nezaplacení. Já z toho byl nadšený třeba ve Photoshopu nebo Vegasu. Vidět celou timelinu projektu na první dobrou je luxus, kterého se budu vzdávat velmi těžko.

Je tu nicméně spousta dalších věcí, o kterých by se dalo mluvit. Podpora FreeSyncu, přítomnost proprietárního Neo Quantum procesoru, LED osvícení vzadu, větší rozpis rozdílů mezi běžným HDR a zde přítomným HDR True Black nebo třeba kvalita věstavených reproduktorů. Ty sice dokáží hrát relativně nahlas, ale postrádají jakýkoliv náznak basů, takže slouží spíše pro momenty nejvyšší nouze, jak si asi dovede u monitorů představit. Pokud tak máte externí řešení zvuku, dokáže monitor i velmi solidně sloužit jako televize. To mimo jiné díky systému Tizen, kde lze najít například nejrůznější aplikace pro streamování obsahu od YouTubu po filmy přes Netflix, Prime Video či Disney Plus.

Suma sumárum, každý z monitorů má jiné silné stránky a hodí se vlastně i pro dost odlišné typy uživatelů nebo hráčů. Člověk se musí rozhodnout mezi širokým, nebo ultraširokým či třeba Tizen, nebo neTizen. A velkou roli samozřejmě hraje i cena. Která může být asi o něco přívětivější v kombinaci s akcí, kdy se k monitorům nabízí jedna ze čtyř vybraných her od Ubisoftu. Akci můžete využít do konce června.