Těchto 6 technologií mohlo změnit svět

Internet přinesl v technologickém světě revoluci a právě s jeho příchodem se postupně objevily tisíce inovativních produktů, které dnes pokládáme za samozřejmé. Mobilní telefony, bezdrátová sluchátka či handheld konzole. Ne každý je ale bohužel Steve Jobs, a tak mnohé produkty neuspějí i přesto, jak moc bychom si jejich úspěch přáli. Právě na takové produkty se dnes podíváme.

V roce 2012 se spousta vývojářů přesouvala ke hrám pro mobilní zařízení. Celkově se totiž jednalo o levnější a jednodušší cestu, jak na hře vydělat, vývoj pro televize stál spoustu financí i úsilí. 

Proto také vznikla konzole Ouya, která byla umístěna na Kickstarter. Vynálezci chtěli udělat hraní méně náročné jak pro hráče, tak i pro vývojáře. Ouya běžela na operačním systému Android 4.1 a byla opravdu malinká. Manipulovat se s ní mělo pomocí bezdrátového ovladače.

Vynálezci původně chtěli vybrat 950 tisíc dolarů, avšak lidem se projekt velice zalíbil a vybralo se více než osmkrát tolik. Přispělo přitom přes 63 tisíc dobrovolníků. Nejednalo se o špatnou ideu, displej běžného chytrého telefonu byl tehdy mnohem menší než dnes, a tak dává přenést hry na rozměrnější obrazovku televize smysl.

Proč se ale z projektu vyklubalo fiasko? Lidé si stěžovali hned na několik věcí, což dávají za vinu špatně vymyšlenému plánu výrobce. Problémem bylo třeba doručení, spousta lidí obdržela svůj produkt pozdě. Nastávaly i problémy s konektivitou k Wi-Fi nebo samotnému ovladači. Uživatelské rozhraní prý působilo zasekaně a náhledové obrázky ke hrám se načítaly dlouho. Spoustu hráčů také nadchlo, že všechny hry budou zdarma, minimálně na zkoušku. Pche! Proběhl přechod na monetizaci, který spoustu lidí odradil. Chyběla také pořádná spolupráce s vydavateli her. Ouya prostě naslibovala hodně a nakonec skoro nic z toho nedodala.

Zdraví je stále velkým tématem. A velkým tématem bylo už v roce 2016. Právě do tohoto prostoru se zkoušel vměstnat startup JUICERO. Některého ze zakladatelů napadlo, proč koncept kávových kapslí nereplikovat i u ovocných a zeleninových nápojů. A stamilionový projekt byl zrozen.

Jenže to až tak skvělý nápad nebyl. Ano, u kávy možná kapsle fungují, ale u džusu? Za kousek jste museli původně zaplatit v přepočtu přes 16 tisíc korun a levné nebylo ani měsíčně placené členství, v rámci kterého vám domů přistávaly nové kapsle s nápoji.

Ale pozor, tohle ještě není to nejhorší. Kapsle šlo totiž vymáčknout holýma rukama ještě rychleji, než to dokázal předražený stroj. Pro firmu to byla konečná. Takže možná radši zůstaňte u běžných odšťavňovačů či kupovaných šťáv.

Na rozdíl od jiných položek na našem seznamu nebylo Quiby úplným neúspěchem. Šlo o streamovací platformu, která chtěla do kratšího formátu přenést kvalitní kinematografii. Služba se tak měla více přiblížit mladším generacím, které jsou na krátká videa zvyklé a často obsah sledují na telefonech.

Na začátku šlo všechno dobře, do celkově vybrané miliardy korun se zapojil nespočet známých hollywoodských studií jako Disney či 21st Century Fox.

Šestého dubna roku 2020 to mohlo všechno začít. Služba se dostala do všech velkých anglicky mluvících zemí. Hned po spuštění se vyšplhala na třetí příčku v App Store a dál… A dál už to šlo z kopce. Quiby za chvíli zavíralo seznam stovky nejstahovanějších, pak se nevešlo ani do tisícovky.

Peníze protékaly a místo 7,4 milionu očekávaných předplatitelů jich Quiby mělo dva miliony. Proto prvního prosince služba skončila a s tím i vývoj na poli krátkého hollywoodského obsahu. Tvůrci tohoto projektu totiž nejspíš skutečným zájmům mladých tak úplně nerozuměli.

Není to tak dávno, co byl kolem 3D velký humbuk. Nový rozměr dodal filmům život a mnozí mohli být ze své první návštěvy kina ve 3D nadšeni. Není divu, že se tohoto trendu chtěli chytit i výrobci televizí. 3D doma tak mohl mít každý… kdo na to měl.

Nebyla to totiž vůbec levná záležitost a položky se rychle kupily. Zaprvé nelevná televize, zadruhé speciální DVD mechanika, která dokáže 3D obsah číst, a pak drahé a nepohodlné brýle pro všechny sledující. Zkrátka až moc drahé a nepraktické na to, aby se koncept mohl uchytit.

To ale neznamená, že televize s technologií 3D neexistují. Dnes se prodávají ve dvou základních typech; pasivní a aktivní 3D. Ten pasivní ukazuje na televizi zároveň obraz pro levé a pravé oko, a tak dosáhne pouze polovičního rozlišení. Aktivní technologie obraz pro pravé a levé oko střídá, a tak si obsah můžete užít v plném rozlišení. Boom kolem 3D ale opadl a jen málokdo dnes o 3D na televizi stojí.

Hry vidíme i slyšíme. Tak co dál? Co obsah na počítači i cítit? Přesně tenhle nápad měl startup iSmell. Mixováním různých odérů vytvořilo zařízení postavené vedle vašeho monitoru pach přesně popisující situaci, ve které se třeba ve hře nacházíte.

Jednotliví uživatelé tak mohli třeba experimentovat s mixováním různých pachů aby dosáhly přesně těch odérů, které chtějí s komunitou sdílet. Zařízení fungovalo relativně dlouhou dobu, po níž stačilo vyměnit zásobník se základními pachy a mohli jste jej používat dál.

Startup ale dost možná předběhl dobu a v roce 2000 si publikum zkrátka nenašel. Otázkou tak zůstává, jak by si něco podobného vedlo v dnešní době. Ocenili byste něco takového i u svého počítače?

A pojďme to zakončit třešničkou na dortu. Jestli jste ještě neslyšeli o Theranosu, tak přicházíte opravdu o hodně. Jde totiž prakticky o největší podvod této dekády a celý byl řízen Elizabeth Holmes, která v roce 2003 ve svých devatenácti letech založila firmu, jež se specializovala na testování krve. Jenže zatímco obvykle výsledky trvají dlouho a potřebujete na testování velké množství krve, jako když třeba jdete na odběry, Elizabeth se svou firmou Theranos tvrdila, že ji stačí pouze kapka z vašeho prstu a výsledky dostanete prakticky hned.

Zní to až moc dobře, aby to byla pravda? Zní. A taky to tak bylo. Nicméně i přesto zvládla Elizabeth získat od investorů přes 700 milionů dolarů a v roce 2013 byla firma ohodnocena na hodnotu deseti miliard. Elizabeth se pomocí své sebejistoty a stylu, kdy ji mnozí přirovnávali k novému Stevu Jobsovi, dokázala prolhat k neuvěřitelnému množství peněz. A největším vtipem bylo, že žádné její zařízení na testování krve nikdy doopravdy nefungovalo. Veškeré demonstrace testů byly doopravdy v tajnosti prováděny na standardních strojích od konkurence a následně byly pouze prezentovány, jako že pocházejí od Theranosu.

Jak dokázala Elizabeth celou tuto síť lží udržet až do roku 2016, je nám naprostou záhadou. Nicméně nakonec byla konečně obviněna z podvodu, ztratila kontrolu nad společností a bylo ji zakázáno pracovat na pozici ředitele ve veřejné společnosti na dalších deset let. Zajímavostí však je, že z podvodů byla sice obviněna už v roce 2016, ale usvědčena byla teprve letos. Aktuálně to pro ni vypadá na dlouhých 20 let ve vězení.