OpenAI přichází s modelem o1, který slibuje změnit způsob, jakým AI přistupuje k řešení složitých problémů. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří se spoléhají především na statistické výpočty, o1 se snaží simulovat lidské myšlení.

Během svého učení se tento model soustředí na zdokonalování vlastních myšlenkových procesů, zkoušení různých strategií a rozpoznávání chyb, což mu umožňuje dosahovat lepších výsledků při řešení komplexních úkolů.

Nový přístup by mohl být obzvlášť přínosný pro vědce a vývojáře, kteří se ve své práci potýkají s náročnými problémy. O1 by měl být schopen lépe zvládat složité matematické a logické úlohy, což by mohlo vést k významným objevům a inovacím v různých oblastech, jako je například zdravotnictví, fyzika, chemie nebo vývoj softwaru. Například v kvalifikační zkoušce pro Mezinárodní matematickou olympiádu o1 správně vyřešil 83 procent úloh, zatímco stávající model GPT-4 pouze 13 procent.

I přes tyto slibné výsledky má o1 stále své limity. Je pomalejší než jeho předchůdce GPT-4 a stále se potýká s problémem tzv. "halucinací", kdy AI generuje nesprávné informace.