Americká NASA má za sebou okamžik, na který čekala od startu 1. dubna. Kapsle Orion s čtveřicí astronautů přistála 10. dubna ve 20:07 východoamerického času u pobřeží San Diega a uzavřela tak první pilotovanou cestu k Měsíci.

Nejnapínavější část přišla tradičně až úplně na konci. Posádkový modul se oddělil od servisní sekce krátce před návratem k Zemi a pak následoval vstup do atmosféry, při kterém se kolem kabiny vytvořila žhavá plazma. Kvůli ní došlo asi na 6 minut k výpadku komunikace. Z pohledu diváků i řídicího střediska jde vždy o chvíle, kdy se všechno tváří tiše, ale ve skutečnosti rozhodují o výsledku celé mise. Pak už přišla práce padákového systému.

Po přistání se navíc hned neotevíral poklop a nepospíchalo se k posádce. Inženýři nejprve provedli sérii kontrol přímo na vodě, aby měli jistotu, že je modul stabilní a bezpečný. Teprve potom vyrazily ke kabině nafukovací čluny záchranného týmu.

Všichni čtyři astronauti byli venku z modulu v noci na 11. dubna ve 3:34 SELČ a o necelou půlhodinu později už byli na palubě výsadkové lodi USS John P. Murtha, kde je čekalo první lékařské vyšetření.

Pro NASA je ale možná ještě důležitější jiná věc. Artemis II nebyla postavená jako jednorázová ukázka, ale jako zkouška všeho podstatného před dalšími kroky programu. Agentura po návratu uvedla, že brzy oznámí posádku mise Artemis III. Současně se ale ukazuje, že cesta zpět na měsíční povrch bude složitější a rozfázovanější, než se před časem zdálo.