Intel chce do roku 2030 vyrábět čipy s bilionem tranzistorů

Tranzistory byly vynalezeny před pětasedmdesáti lety a od té doby se jejich počet v našich zařízeních, která každodenně používáme, nezastavitelně zvyšuje. Spoluzakladatel společnosti Intel Gordon Moore roku 1965 pronesl, že se počet tranzistorů vložených na jeden integrovaný obvod při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí – tento výrok byl nazván Moorovým zákonem.

Nyní už ale lze říct, že Moorův zákon neplatí. Nebo se na tom alespoň shoduje většina expertů. Počet tranzistorů v čipech sice neustále roste, nicméně ne tak rapidně, jak Moore původně konstatoval. Ani on sám ale pochopitelně nepočítal s tím, že se jeho předpověď bude naplňovat donekonečna.

Historie už ale bylo dost, takže se vrátíme zpátky do současnosti. Společnost Intel na konferenci IEDM (International Electron Devices Meeting) prohlásila, že do roku 2030 plánuje zahájit výrobu čipů, jejichž počet tranzistorů přesáhne jeden bilion. V tiskové zprávě Intel doslova uvádí, že chce udržet Moorův zákon při životě i v následujících letech. Pat Gelsinger, generální ředitel Intelu, se totiž nikdy nedomníval, že by Moorův zákon neplatil. Ohradil se například proti tvrzení Jensena Huanga, šéfa Nvidie, který v září hovořil o opaku.

Je vám asi jasné, že dotlačit počet tranzistorů za hranici jednoho bilionu je nelehký úkol a nelze jej zvládnout jen tak. Výzkumníci z Intelu přišli na „praktické konstrukční možnosti“, budoucí tranzistory chtějí škálovat pomocí nového, super tenkého materiálu o tloušťce pouhých tří atomů. Hustota tranzistorů by se tak ve finále měla zvýšit desetinásobně.

A k čemu je to vlastně vůbec dobré? Čipy s tak vysokým počtem tranzistorů mají potenciál posunout energetickou účinnost a výkon superpočítačů na daleko vyšší úroveň, než tady máme dnes. Velkých pokroků bychom se mohli dočkat například v oblasti kvantových počítačů, nicméně nové čipy by si své místo určitě našly i v datacentrech.