Detailní pohled do soudních dokumentů, o kterých jako první informovala agentura Bloomberg, ukazuje rozsah Muskova hněvu převedený do řeči čísel. Žaloba operuje s termínem neoprávněné zisky a finanční expert C. Paul Wazzan, kterého si Musk najal, vypočítal škodu v rozmezí 79 až 134 miliard dolarů.

Ekonomická analýza přesně rozkládá vinu mezi oba žalované subjekty. Wazzanovy výpočty ukazují, že samotná OpenAI si měla nekalým jednáním přijít na 65,5 až 109,43 miliardy dolarů. Stranou nezůstal ani technologický gigant Microsoft, jehož profit z této údajné transformace vyčíslil expert na 13,3 až 25,06 miliardy dolarů. Právníci Elona Muska staví na argumentu, že tyto peníze jsou plody stromu, který byl zasazen za účelem obecného blaha, nikoliv pro obohacení akcionářů jedné konkrétní firmy.

Role, kterou Elon Musk v začátcích sehrál, nebyla podle spisu zanedbatelná. Dokumenty uvádějí, že vložil do projektu 38 milionů dolarů, což v té době představovalo zhruba 60 % veškerého startovního kapitálu. Jeho přínos však nespočíval pouze v penězích, ale také v aktivním náboru špičkových vědců, zprostředkování kontaktů a strategickém poradenství.

Bez jeho prvotní investice energie a zdrojů by podle žaloby dnešní gigant s valuací 500 miliard dolarů pravděpodobně vůbec neexistoval.