Zajímalo vás, jak jsme na tom jako národ s nákupy a opatrností při nich? Přesně toto odhaluje prosincový průzkum společnosti ESET, která se zabývá kyberbezpečností a vývojem antivirových řešení. Co tedy říkají čísla o Češích v době předvánoční?

Mnohé z vás to jistě nepřekvapí, ale většina z nás nakupuje v online v internetových obchodech. Naším nejoblíbenějším pomocníkem je přitom chytrý telefon, který pro své nákupy v e-shopech využívá 63 % lidí. Skoro stejné množství lidí, zhruba 61 % dotázaných, pak využívá notebooky, zatímco stolní počítače, a to bych osobně nečekal, nepoužívá ani třetina lidí (konkrétně 31 %). Zcela nejhůře se pak v této pomyslné soutěži umístily tablety, s nimiž nakupuje online pouze 8 % zúčastněných.

BEZPEČNOST JE ČASTO PODCEŇOVÁNA

Přestože se mnoho z nás s tipy, triky či doporučeními, které se týkají bezpečnosti, setkává často, zabezpečení telefonů stále není naší nejsilnější stránkou. Dalo by se naopak říct, že jej Češi docela podceňují. Jak totiž z průzkumu vyplynulo, antivirový program mají ve svém smartphonu nainstalované méně než dvě třetiny lidí (62 %). Daleko překvapivější ale je, že se o bezpečnost svého chytrého pomocníka starají nejvíce starší generace, konkrétně uživatelé starší 51 let. Notebooky a stolní počítače dotázaných jsou proti škodlivému softwaru chráněny mnohem lépe, antivir se nachází na 84 % a 78 % z nich.

HESLA, HESLA A ZASE HESLA...

Neustále opakujícím se moudrem je, že bychom neměli používat stejné heslo na více platformách. A je to zcela logické – pro útočníka, kterému se podaří získat heslo do e-mailu, není vůbec složité převzít kontrolu nad našimi dalšími účty. I přesto ale unikátní heslo pro přihlášení do každého e-shopu využívá pouze čtvrtina dotázaných.

Spousta z nás poté hesla takzvaně recykluje – to znamená, že používáme všude stejná hesla či mírně pozměněné varianty toho jednoho. Tento způsob využívá 36 % zúčastněných, tedy více než třetina. Jednatřicet procent dotázaných se pak v internetových obchodech vůbec neregistruje.

PODLE ČEHO ČEŠI SOUDÍ, ŽE JE OBCHOD BEZPEČNÝ?

Zvolit bezpečný e-shop je jednou z nejdůležitějších věcí při nákupech po internetu. Jak to ale Češi poznají?

Valná většina dotázaných (87 %) se spoléhá na dřívější dobrou zkušenost s nákupem. Šedesát procent zúčastněných se také dívá na dobré recenze a v závěsu za tímto kritériem je i požadavek na to, aby se jednalo o známou či důvěryhodnou značku. Tímto se řídí především mladší uživatelé, kterým je od 15 do 30 let.

Bezpečnostní prvky jako takové jsou ale spíše přehlíženy. Šifrovaná komunikace, tedy to, zda odkaz začíná https://, zajímá třiadvacet procent dotázaných. Bezpečnostní certifikáty, nutnost používání dvoufaktorové autentizace či nadstandardní bezpečnostní požadavky pak zajímají maximálně 14 % zúčastněných.

ČÍM PLATÍME NEJRADĚJI?

Pravděpodobně vás vůbec nezaskočí, že nejoblíbenější platební metodou v on-line prostředí je platba kartou. Využívají ji více než tři čtvrtiny dotázaných (76 %). Polovina respondentů stále zůstává u platby na dobírku nebo zboží zaplatí při jeho osobním vyzvednutí na prodejně. Spousta zúčastněných (44 %) využívá i platbu převodem z bankovního účtu a více než třetina z nás (34 %) platí skrze služby Google Pay nebo Apple Pay.

Stále populárnější je používání dvoufázového ověření, které je mezi Čechy zároveň nejoblíbenějším bezpečnostním prvkem. Dvě třetiny respondentů využívají i limit plateb a pětina zúčastněných vlastní virtuální kreditní kartu nebo kartu oddělenou od hlavního účtu. Necelá desetina sdílí kartu se svými rodinnými příslušníky.

CO KDYŽ NALETÍME ÚTOČNÍKŮM?

Nákupy on-line jsou rychlé a pohodlné, nicméně pokud nebudeme obezřetní, mohou představovat riziko. Na internetu se totiž skrývá spousta podvodníků, kteří chtějí využít naši chvilku nepozornosti ve svůj prospěch. Pětina dotázaných se setkala s podvodem a osmi procentům vznikla škoda do 5 000 Kč. Dvě procenta respondentů dokonce uvedla, že utrpěla škodu přesahující tuto hranici.

Pokud náhodou podvodníkovi naletíme, obrátíme se nejčastěji na banku či zprostředkovatele platby (uvedla to třetina dotázaných). Čtvrtina zúčastněných řeší škodu s provozovatelem internetového obchodu a pětina se obrátila na Policii ČR. Třetina respondentů o podvodu nikomu neřekla.