Webbův vesmírný teleskop v sobotu v jednu hodinu a dvacet minut našeho času úspěšně odstartoval ke své misi. Odhalit má řadu informací o vzniku vesmíru.

Po startu na oběžnou dráhu Země, který šel přesně podle plánu, teleskop rozvinul své solární panely a začal se nabíjet na zbytek dlouhé cesty.

Dalších asi šest měsíců stroj stráví přesunem přibližně 1,6 milionu kilometrů od Země, aby na rozdíl od svého předchůdce, Hubbleova teleskopu, obíhal přímo Slunce, nikoli pouze Zemi.

Jakmile svou cestu dokončí, začne sbírat a zasílat data obrázků. Ty budou sbírat více než viditelné spektrum a oproti Hubbleovu teleskopu tak budou data výrazně rozšířenější.

Odpal ukončuje asi dvacet let příprav a dlouhou dobu odkládání, které teleskop Jamese Webba představoval. Dohromady vyšel zhruba na 220 miliard korun či 9 miliard eur.

Oproti svému předchůdci je nový stroj také mnohem větší. Jen pětivrstvý kovový „deštník“, který jej bude chránit před Sluncem, je velký jako tenisové hřiště.

Proč je Webbův teleskop tak velká věc? Zaprvé jde o infračervený senzor, který umožní zachytit mnohem více než to, co můžeme vidět pouhým okem. To znamená, že zachytíme i mnohem slabší signály. Webbův teleskop tak „dohlédne“ přibližně 13,7 miliardy světelných let daleko. To znamená, že uvidíme galaxie tak, jako vypadaly před 13,7 miliardami let; jen 100 milionů let po velkém třesku.

Zatím nemůžeme vědět, co vše teleskop odhalí. Kromě prvních stovek milionů let vesmíru by mohl odhalit obyvatelné exoplanety nebo rovnou důkazy o životě jinde než na Zemi.

Nezbývá tak než čekat, co tento stroj do pár let odhalí.