Studie: Deset minut s umělou inteligencí stačí k fatálnímu propadu lidského uvažování

Nástup velkých jazykových modelů sliboval bezprecedentní nárůst produktivity, realita lidského mozku ovšem vykresluje podstatně temnější obraz. Tým výzkumníků ze Spojených států a Velké Británie podrobil více než 300 respondentů sérii randomizovaných kontrolovaných testů zaměřených na intenzivní kognitivní práci.

Vědci se zaměřili především na úkony vyžadující intenzivní logické uvažování. Do zmíněné kategorie náročných činností spadá například programování, psaní textů nebo vymýšlení nových konceptů. První experiment zahrnoval celkem 350 Američanů s úkolem vyřešit rovnice se zlomky. Polovina účastníků dostala k dispozici speciálně upraveného chatbota postaveného na architektuře firmy OpenAI a zbytek musel pracovat samostatně. V polovině testu pak výzkumníci první skupině digitálního poradce nečekaně odpojili.

Ztráta asistence vedla k prudkému poklesu počtu správných odpovědí. Mnoho lidí navíc řešení úkolů rovnou frustrovaně vzdalo bez jakéhokoliv dalšího pokusu. Zcela identický vzorec chování se následně potvrdil ve větším experimentu s 670 účastníky. Finální 3. fáze výzkumu vyměnila matematiku za otázky zaměřené na porozumění čtenému textu. Výsledky testování čtenářské gramotnosti dopadly naprosto stejně a prokázaly univerzální povahu celého problému napříč různými disciplínami.

Asistent profesora z instituce University of California a spoluautor dokumentu Rachit Dubey poskytl magazínu Futurism znepokojivé vysvětlení. Lidé bez přístupu k nápovědě nedělají pouze chyby, ale rovnou ztrácejí veškerou vůli se o cokoliv pokusit.