Hranice jednoho nanometru dlouho platila jako pomyslná zeď, za kterou se výroba čipů jen tak nedostane, a právě ji teď prolomil IBM. Firma představila vůbec první funkční čip pod jedním nanometrem, konkrétně na úrovni 0,7 nanometru.

Klíčem k průlomu je nový způsob skládání tranzistorů. Architektura zvaná nanostack staví tranzistory na sebe do pater a prostřídává je, takže se jich na čip vejde mnohem víc než při klasickém uspořádání vedle sebe. Každé patro navíc může používat jiný materiál a ladit se zvlášť.

Na čip o velikosti nehtu se vejde skoro 100 miliard tranzistorů, tedy zhruba dvojnásobek oproti generaci 2nm, kterou IBM ukázalo v roce 2021. Jednotlivé vrstvy jsou přitom tenké jen pár nanometrů.

Menší rozměry se mají propsat do výkonu i spotřeby. Oproti čipům 2nm slibuje nová technologie až o 50 % vyšší výkon, nebo až o 70 % nižší spotřebu energie. Právě poměr výkonu a spotřeby je dnes u čipů pro segment umělé inteligence to nejdůležitější.

Do obchodů ale novinka hned tak nedorazí. IBM odhaduje, že k masové výrobě povede cesta zhruba pět let, a na ostré nasazení nejmodernějších uzlů si tak ještě počkáme. Japonský partner Rapidus přitom míří k výrobě čipů 2nm ve druhé polovině roku 2027.

INTEL.jpgZdroj: Rubaitul Azad / UnsplashIntel prý nestíhá vyrábět nové čipy, potíže brzdí jeho návrat na výsluní