Klasické počítače stojí na architektuře x86 od Intelu a AMD, zatímco Arm je úspornější základ známý hlavně z mobilů. NVIDIA staví na vlastním procesoru s jádry Arm, který vyvinula ve spolupráci s firmou MediaTek, a spojuje ho na jednom čipu s grafikou architektury Blackwell. Vzniká tak jeden výkonný celek pro notebooky i stolní sestavy.

Parametry míří vysoko. Čip nabízí až 20 procesorových jader, grafiku s 6 144 jádry a sdílenou paměť až 128 GB, do které sahá procesor i grafika zároveň, takže si data nemusí pracně předávat. Výpočetní výkon pro umělou inteligenci dosahuje jednoho petaflopu a celek se vejde do spotřeby zhruba 45 až 80 W. Podle výrobce se hrubým výkonem blíží RTX 5070, přitom spotřebuje výrazně méně energie.

Hlavní zbraní je ale software. RTX Spark má být prvním čipem v noteboocích, který nativně zvládne celou sadu nástrojů CUDA, tedy prostředí, ve kterém vývojáři po celém světě píšou programy pro umělou inteligenci a náročné výpočty na grafických kartách NVIDIE. Díky velké paměti a propojení procesoru s grafikou má počítač utáhnout i model o velikosti 120 miliard parametrů a pracovat s úkoly dlouhými až milion tokenů. Notebook se tak mění v plnohodnotnou dílnu pro běh AI přímo na stole.

Na podzim se čip objeví v počítačích od Microsoftu, Dellu, HP, ASUSu, Lenova i MSI. Souboj přitom bude svádět hned na několika frontách, proti procesorům Intelu a AMD, proti řadě Snapdragon od Qualcommu a v rovině úsporných Arm čipů i proti Applu a jeho řadě M. NVIDIA tím poprvé vstupuje na pole, kde dosud nebyla domácí.