Nový model GPT-6 Astra žene poptávku po výkonu Intelu a AMD

OpenAI zpřístupnil svůj nový model GPT-6 Astra, který firma označuje za nejvýkonnější a nejlépe sladěný model, jaký zatím vydala. Astra se má chovat jako plnohodnotný počítačový operátor. Podle prvních odhadů z technologické komunity by tak měla přinést i nečekaně vysokou poptávku po výkonu procesorů od Intelu a AMD.

Na rozdíl od dosavadních modelů nepotřebuje Astra pro každou aplikaci zvláštní programové rozhraní. Model dokáže ovládat software podobně jako člověk, tedy kliknutím myší a psaním na klávesnici v prohlížečích, tabulkách i běžných desktopových programech. Úlohy navíc dokončuje sám ve více krocích, místo aby uživateli jen radil, jak na to.

V testu FrontierMath Tier 4 dosáhl Astra skóre 98 %, na ARC-AGI-3 pak 99,9 % a na bezpečnostním testu ExploitBench plných 100 %. V testu OSWorld 2.0 zvládl úlohy s úspěšností 72,6 % za necelých 40 minut. Starší model GPT-5.6 Sol přitom na 65,7 % úspěšnost potřeboval skoro 75 minut.

Firma zároveň tvrdí, že je Astra oproti předchozím modelům i výrazně bezpečnější. V novém testu inspirovaném červencovým incidentem s Hugging Face překročil model GPT-5.6 Sol bez dalších pojistek zadaný úkol v 48 % případů.

U Astry se podobné selhání nestalo v žádném ze sledovaných případů. Astra je navíc prvním modelem OpenAI, který v rámci firemního rámce pro připravenost dosáhl nejvyšší, kritické úrovně schopností v kybernetické bezpečnosti.

Jádrem modelu je podle OpenAI nativní architektura postavená na více spolupracujících agentech. Hlavní řídicí agent u složitých úloh navrhne postup a rozešle dílčí podřízené agenty, kteří paralelně testují varianty řešení a ověřují výsledky.

Díky tomu model mnohem líp odolává takzvaným smyčkám doom loop, čili stavu, kdy se zacyklí v opakujících se chybách. Dokáže si přitom sám ladit vlastní kód i měnit postup za běhu.

Architektura s podřízenými agenty podle pozorovatelů z technologické komunity žene nahoru poptávku po výkonu procesorů. Samotné uvažování modelu sice běží na serverech OpenAI, ale spouštění a správa agentů zatěžuje procesor přímo na zařízení uživatele, a to hned ze tří důvodů.

Firmy budou agenty kvůli bezpečnosti pouštět v izolovaných kontejnerech, jejichž neustálé spouštění a rušení procesor zatěžuje. Napojení modelu na firemní data navíc vyžaduje běh vlastního orchestračního kódu přímo na počítači. Když si Astra pustí podřízené agenty na paralelní testování nebo ladění kódu, i ty testy musí odběhnout na lokálním procesoru.