Nový čip IBM spojuje dvě naprosto odlišné architektury v jednom jádru

IBM na konferenci Hot Chips 2026 poprvé podrobně představila procesor, jehož jádro dokáže nativně vykonávat instrukce dvou naprosto odlišných architektur zároveň. Novinku prezentoval Christian Jacobi, technický ředitel vývoje systémů IBM, jako první takzvané duální ISA jádro pro budoucí generaci mainframů IBM Z a serverů LinuxONE.

Nejde přitom o obdobu Intelu, který kombinuje výkonná a úsporná jádra vedle sebe, ani o emulaci, kdy by procesor software jiné architektury jen napodoboval. IBM integrovala instrukční sadu Arm přímo do vlastních mainframových jader, takže jedno fyzické jádro rozumí nativně jak tradičním instrukcím IBM, tak instrukcím Arm.

Cílem je spojit rozsáhlý softwarový ekosystém Arm s tradičními přednostmi mainframů, tedy škálovatelností, výkonem, vysokou dostupností a zabezpečením. Na mainframech IBM Z a LinuxONE dnes běží podle firmy 68 % světové produkční firemní IT infrastruktury a využívá je 77 ze sta největších bank na světě.

Nadcházející generace čipu IBM Z ponese 11 jader s frekvencí přes 5,7 GHz, vyrobených technologií 2nm. Každé jádro má k dispozici 36 MB vlastní mezipaměti L2, která se spojuje do virtuální L3 mezipaměti o velikosti 432 MB a virtuální L4 mezipaměti až 3,5 GB sdílené napříč všemi jádry.

Čip navíc obsahuje vyhrazenou jednotku pro zrychlení vstupů a výstupů a sadu akcelerátorů pro umělou inteligenci, kompresi, kryptografii a řazení dat. Všechny zmíněné schopnosti budou dostupné i pro software běžící ve světě Arm, ne jen pro tradiční mainframové aplikace.

Systém navíc podporuje virtualizaci na dvou úrovních zároveň, a to jak pro tradiční mainframový svět, tak pro nově integrovaný Arm. Vedle klasických operačních systémů z/OS poběží na stejném hardwaru i virtuální stroje s architekturou Arm64 přes nástroje KVM a OpenShift, které se dosud používaly hlavně pro linuxové zátěže vedle hlavního mainframového provozu.