Nové hlubinné sondy mají do roku 2028 pokrýt 98 % oceánů

Francouzský oceánografický ústav Ifremer otestoval první dva prototypy sondy Deep-6000, schopné ponořit se až 6 000 metrů pod hladinu, dvakrát hlouběji než běžné sondy sítě Argo. Oba kusy zvládly u pobřeží Antil pět kompletních cyklů do maximální hloubky a Francie se jimi zařadila po bok Spojených států a Číny mezi země, které dokážou měřit i v takto extrémních hloubkách.

Sonda váží necelých 40 kilogramů a její kompozitní trup musí odolat tlaku zhruba 600násobně vyššímu, než jaký panuje na hladině. Právě odolnost pláště proti takovému tlaku patřila k hlavním technickým překážkám, které museli inženýři při vývoji vyřešit.

Do roku 2028 přibude k dosavadní flotile 4 000 sond dalších 30 kusů Deep-6000. Společně tak podle Ifremeru umožní zmapovat přes 98 % objemu světových oceánů, včetně hloubek, kde dnes probíhá až desetina veškerého oteplování oceánu, aniž by ho vědci mohli měřením zachytit.

Provoz sondy sleduje pravidelný desetidenní cyklus. Po vypuštění z lodi se devět dní volně unáší s proudem, poté se na tři hodiny ponoří do maximální hloubky, kde sbírá data, a nakonec vyplave na hladinu a naměřené hodnoty odešle přes satelit. Baterie vydrží zhruba 150 podobných cyklů, tedy tři až pět let provozu.

Šéf vývoje profilovacích technologií Ifremeru Xavier André hlavní výzvu vývoje popsal jako nutnost postavit systém, který zvládne obrovský tlak v hlubinách a přitom zůstane energeticky soběstačný po celých sedm let.