Brýle budoucnosti pro každého? - Jak pokročila technologie AR

Metaverzum. Slovo, které je v posledních měsících skloňováno hned několika velkými společnostmi. Budoucnost, ve které budeme všichni internetem propojeni ještě více, než jsme teď. Ohromný marketing udělal této vizi minulý rok Facebook, který tehdy ukázal spoustu vizualizací a renderů. Dokonce si změnil jméno na Meta, jakože Meta-verzum, chápete.

My se ale dnes podíváme na trošku jiný aspekt této budoucnosti. Meta se na své konferenci soustředila na virtuální realitu, tedy váš úplný vstup do internetového světa. Opominout ale nesmíme ani AR, takzvanou rozšířenou realitu, která prvky tohoto virtuálního světa přenese přímo do vašeho okolí.

Psal se rok 2013 a na internetu se objevily zmínky o několika mužích, kteří v Kalifornii na nose nesli atypický pár brýlí. Ještě ten rok byl Googlem oficiálně představen Projekt Glass. Mnozí tehdy odhadovali, že možnost mít před očima neustále displej změní všechno. O téměř deset let později na tu revoluci stále čekáme.

To ale ani zdaleka neznamená, že Google na svůj projekt zapomněl, a tak teprve nedávno ukázal druhou generaci svých chytrých brýlí. Dokonce teď kupuje startup Raxium, který mu v jeho cestě za lepšími AR brýlemi pomůže.

Akvizice startupu jde ruku v ruce s důkazy, že Google chystá představení alespoň části svých dalších plánů s AR. Už v roce 2020 Google koupil firmu North, která vyráběla brýle. Navíc Google nabírá inženýry, kteří by pomohli s vývojem operačního systému pro rozšířenou realitu.

MicroLED se může zvlášť hodit při vývoji displejů pro rozšířenou realitu, které jsou zároveň energeticky úspornější než jejich alternativy. Nešetří přitom ani na barevném zobrazení.

Podle webu The Information navíc Raxiu pracovali na takzvané „monolitické integraci“. To zjednodušeně znamená, že by displeje vyráběli ze stejného typu křemíku, který se používá při výrobě procesorů. To by znamenalo výrazné snížení ceny těchto displejů.

Výhoda MicroLED při použití v brýlích je malý rozměr. Zatímco AMOLED displej ve vašem telefonu má mezi pixely prostor asi 50 mikronů, MicroLED technologie zvládne stísnit prostor na pouhých 3,5 mikronu.

Právě k technologii MicroLED se přiklání i zbytek trhu. Využití v chytrých brýlích pro ni našla třeba firma Oppo se svými Air Glass či naposledy TLC na letošní konferenci CES. Tyto brýle jsou stále konceptem, přesto dost dobře ilustrují onu futuristickou vizi toho mít vše před očima.

Přes snahy velkých společností se zatím nedaří stáhnout cenu na únosnou úroveň. Jen málokomu se chce platit velké peníze za neúplný produkt a jen málokteré společnosti se chce vyvíjet řešení pro běžné uživatele, když si jej kvůli ceně koupí jen hrstka z nich. Asi největší využití těchto novinek tak mají třeba továrny.

Zmíněná nedávná druhá iterace chytrých brýlí od Googlu je určena právě pro ně. Video, kde je produkt předváděn, ukazuje výhradně pracovníky, kteří díky brýlím mohou mít stále před očima třeba pracovní postupy, případně mohou přes vestavěnou kameru svůj pohled sdílet a okamžitě tak dostat například technickou pomoc.

Někteří jdou ale dál, Microsoft své HoloLens headsety distribuuje v ohromné zakázce americké armádě, jelikož vyhrál zadaný tendr. Armádě prodá v průběhu deseti let 120 000 AR headsetů a celkem by si firma mohla přijít na 21,88 miliardy dolarů. Ve smlouvě se také údajně píše, že dodávka by poté mohla zahrnovat ještě dalších 100 000 zařízení.

Vojáci díky headsetům vidí mapu, ve tmě díky termokameře nepřátele nebo třeba mířidla své zbraně. Designově se jedná o verzi Microsoft HoloLens 2, jen upravenou pro potřeby armády. Kolem této koupě se ale logicky nese řada kontroverzí, téměř dvacet dva miliard dolarů totiž vůbec není malé číslo.

Microsoft na svých headsetech pracuje i v pro nás více představitelném směru. Pracuje na tom, aby fungovaly v autech. Doteď totiž byly z nepohybujícího se obrazu v kombinaci s všelijakými údaji z gyroskopů a akcelerometrů zmateny.

Vraťme se ale nohama na zem. Brýle jako z Free Guye tady ještě nějakou chvíli nebudou, pomalu se ale blížíme. Jakýmsi mezistupněm se nejspíš stanou propustné VR headsety. Vaše oči v nich sice nevidí okolní svět, díky kamerám na jejich zevnějšku je ale možné jej do brýlí promítat. Není tak potřeba extrémně sofistikovaná technologie miniaturních displejů.

Velký krok tímto směrem by mohla zařídit Meta. Ta teď prodává nejpopulárnější Quest headsety a podle uniklých odhadů má už letos do jejího repertoáru přibýt ohlášený Project Cambria. Jde o headset, který má kromě dalších drobností za relativně dostupnou cenu přinést právě zmíněnou propustnost obrazu.

Řada vývojářů tak bude moci novou funkci vzít v potaz a tvořit pro ni aplikace, které mohou ve finále sloužit i na chytrých brýlích.

To, co nám budoucnost přinese, je stále ve hvězdách, zmíněné signály jsou pro ni ale dobrou zprávou.