AMD sází budoucnost na sdílenou paměť

Po desítky let platilo v počítačích jasné dělení, procesor měl svou operační paměť a grafická karta zase svou vlastní, oddělenou. AMD teď tvrdí, že právě podobné rozdělení brzdí novou vlnu umělé inteligence, a sází na opačný přístup. Základem jeho plánů je takzvaná sjednocená paměť, tedy jeden velký fond, do kterého sahá procesor i grafika najednou.

Největší smysl dává podobné uspořádání u velkých jazykových modelů, které potřebují obrovské množství rychlé paměti naráz. Pokud o jeden fond sdílí procesor i grafika, vejde se do běžného počítače i model, jaký by jinak vyžadoval drahou serverovou sestavu. Data navíc nemusí pracně putovat z jedné paměti do druhé.

Z pohledu AMD nejde o dílčí vylepšení, ale o nový druh počítače. Jeden z manažerů firmy mluví o tom, že sjednocená paměť otevírá celý svět možností, protože vzniká zcela nová kategorie strojů, která teprve začne určovat, jak budou příští produkty i plány firmy vypadat. Konkurenci přitom přidává i fakt, že do stejného prostoru nově vstupuje s vlastním čipem také NVIDIA.

Nejblíž k pultům má první vlaštovka jménem Ryzen AI Halo, malý počítač osazený čipem Ryzen AI Max+ 395 z rodiny Strix Halo. Nabídne 128 GB sdílené paměti, šestnáctijádrový procesor architektury Zen 5 a grafiku se 40 výpočetními jednotkami RDNA 3.5. Do prodeje má zamířit už tento měsíc, zatím ovšem spíš jako stroj pro vývojáře než jako běžné domácí PC.

Na podzim přijde silnější pokračování. Řada Ryzen AI Max PRO 400 má přidat vyšší takty a hlavně paměť až 192 GB, z níž lze pro grafiku a AI vyhradit obří kus. Stroje tak zvládnou ještě větší modely, na které dnešní běžné počítače nestačí ani omylem.