Na Měsíc vzhlíží lidé od pradávna. Dobýt se nám ho povedlo už před 53 lety, a tehdy šlo o pravý zázrak technologie. Na druhou stranu, od chvíle, kdy se na Měsíci prošel člověk naposledy, ubylo už téměř rovných 50 let. Toto číslo by už ale dlouho vzrůstat nemuselo, člověka má totiž na Měsíc znovu dostat program Artemis.

Právě první mise tohoto programu odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska minulou středu. Co všechno to ale znamená, proč návrat člověka na Měsíc trvá tak dlouho a má vůbec cenu tam létat? I na tyto otázky se v tomto videu pokusíme odpovědět.

Artemis 1

Začněme ale u toho, proč tohle video vůbec vzniklo. Minulou středu do vesmíru vyletěla mise Artemis 1. Na palubě zatím člověk nesedí, našli byste tam pouze symbolické předměty, jako třeba Lego minifigurky či plyšového maskota ovečky Shaun. Jde především o testovací let lodě Orion, ve kterém se k Měsíci vydá lidská posádka.

Narozdíl od Apollo už Artemis není jen sólovým projektem Spojených států, Evropská vesmírná agentura poprvé dodává klíčovou součást mise – servisní modul Orionu.

Artemis 1 se dostane na oběžnou dráhu Měsíce, a loď Orion se na Zemi vrátí 11. prosince. Přinese množství dat, které budou využity při misi Artemis 2, která na oběžnou dráhu Měsíce přinese lidskou posádku.

Proč vůbec na Měsíc?

Proč se ale na Měsíc vůbec chceme znovu vydat? První důvod je dost přímočarý: výzkum. Další vesmírné mise společně se základnou na lunární orbitě nám umožní provádět řadu experimentů, které nepochybně přinesou i velkou řadu nových objevů. Výhledově chce Artemis docílit trvalého pobytu lidí na Měsíci. Vývin technologií pro tamní základny pomůže s přípravou pro kolonizaci Marsu.

Je tu ale ještě jeden důvod, který bude mít možná vliv na každého z nás. Původní mise Apollo přinesla na 6 300 vynálezů, a NASA můžeme přímo děkovat za plexiskla odolná proti poškrábání, pamětovou pěnu či oblečení odolné proti ohni. Průzkum vesmíru zkrátka tlačí na technologický pokrok, a dá se čekat, že i Artemis bude stát na počátku nových vynálezů.

Proč až teď?

Od posledního kroku člověka po Měsíčním povrchu však uplynulo už skoro 50 let. Proč nám návrat tedy trvá tak dlouho? No odpověď je tak trochu smutná. Apollu totiž tenkrát nesmírně pomohla rivalita mezi USA a Sovětským svazem. Tlak na to, aby na Měsíci byli Američané první byl enormní. No, a když jde z vlády tlak, tak jde všechno mnohem jednodušeji.

Jen rozpočet NASA navíc tehdy tvořil celé 4 % amerického rozpočtu. Dnes to je pro porovnání pouze půl procenta. Mnohem větší tlak je dnes naopak na bezpečnost a úspěšnost programu. Rozdíl jednoho a půl roku mezi úspěšnou testovací misí a misí ostrou by byl v době Apolla nemyslitelný. Přitom přesně takhle dnes vypadá Artemis.

A i proto se termíny odkládají a odkládají. Ke startu z minulého týdne mělo podle původního plánu dojít už v roce 2016. A teď jsme tady, o šest let později.

Takže kdy se na Měsíc vrátíme? Podle současného plánu v roce 2025, i tady je ale na místě být skeptický.

Technické problémy

Důvodem, proč vše tak dlouho trvá je totiž i fakt, že Artemis používá novou raketu SLS. Nejsilnější raketa, která kdy ze Země odstartovala. Odpovídá tomu ale i cenovka, jedna raketa stojí v přepočtu 50 miliard korun. To není zrovna malá čáska. Narozdíl od raket třeba SpaceX se navíc nedá znovupoužít.

Jak jsem zmiňoval, tentokrát k tomu všemu nejde o sólo projekt americké NASA. Na Artemisu spolupracuje 21 zemí společně se soukromými společnostmi. To ale bohužel také znamená, že je program plný technických zvláštností.

Třeba loď Orion není přistávacím modulem. Konkurz na stavbu toho dostala v rámci programu Artemis společnost SpaceX se svou raketou Starship. Podle původního plánu měla loď Orion astronauty dostat na oběžnou dráhu Měsíce, odkud by se přistávacím modulem vyrobeným soukromou společností dostali na povrch. Samotná loď Starship bude ale podle plánu společnosti schopná astronauty na Měsíc dopravit už ze Země, a to pravděpodobně levněji. Orion se tak nejspíš po dokončení lodi Starship stane jen málo užitečnou hračkou.

Tlak na šetření znamená i to, že SLS pohání ty stejné motory, které do vesmíru vynášely raketoplány. Použity jsou i podobné boostery na pevné palivo připevněné po stranách rakety. I kvůli nim mezi prvním pokusem o odstartování a úspěšným startem mise uplynuly více než dva měsíce. Málem se navíc neodstartovalo ani minulý týden. Ještě pár hodin před startem z hlavní nádrže unikalo palivo. Tento únik na naplněné nádrži opravoval speciálně vycvičený tým z NASA.

Na jedné straně máme tedy SpaceX, který vyvíjí radikální nové technologie a na druhé straně je zde NASA, která se rozhodla používat zastaralé součástky, aby ušetřila. Tak budeme jen doufat, že to při dalších startech nezpůsobí příliš problémů. U Artemis 1 to totiž moc pozitivně nevypadalo.

Výhled do budoucna

Takže si pojďme shrnout, co nás vlastně čeká. Pokud se Artemis 1 vrátí na Zemi podle plánu a Orion neshoří při návratu do zemské atmosféry, Artemis 2 by s první posádkou mohl vystartovat v květnu roku 2024. Už o rok později se počítá s prvním přistáním posádky, která by na Měsíc měla přinést první ženu i první osobu jiné než europoidní rasy. V zásadě to ale prostě znamená, že se lidstvo vrátí na měsíc.

V roce 2026 by se první lidé mohli dostat na orbitální stanici Gateway. Tato vesmírná stanice bude v podstatě měsíčním ekvivalentem ISS. Termín roku 2026 by se ale i tady měl brát spíše s rezervou. Opravdu velkou rezervou.