S komerčními lety do vesmíru jako by se v posledních letech roztrhl pytel, Astra ale nechce přímo soupeřit se silnými rivaly jako je SpaceX či Blue Origin, zaměřuje se totiž na malé rakety.

Společnost, která se už od začátku tohoto léta obchoduje na burze, chce odpalovat malé rakety s pár malými satelity do budoucna denně, a tak se lépe přizpůsobit aktuální situaci. Nefunkční satelit by tak mohl být za nový vyměněn v řádu dnů.

Jejich rakety jsou navíc na tolik skladné, že se vejdou do běžného přepravního kontejneru, měří jen 13 metrů. Levných cenovek chtějí dosáhnout vysokou produkcí. Podle Adama Londona, spoluzakladatele firmy, je „množství inženýrství, které jde do výroby auta v mnoha ohledech vyšší, než to, které jde do rakety. Auta se ale prodávají za stovky tisíc.“

Jejich raketa 3.3 měla v sobotu demonstrovat schopnost dosáhnout oběžné dráhy, hned po startu ale bylo jasné, že se to nepovede – ze startovní plošiny totiž raketa odletěla horizontálně.

Hned po zážehu selhal jeden z motorů, a tak se raketa začala nahýbat. Palubní počítač dokázal náklon kompenzovat, přesto ale s tímto výpadkem stroj nedokázal unést svou váhu a tak chvilku letěl do boku. Jakmile spálil dostatečné množství paliva, začal pomalu mířit vzhůru.

Mise nebyla ukončena hned ze dvou důvodů. Zaprvé by výbuch kolem startovní plošiny bylo nákladné odklidit a zadruhé, i přes nedosažení cíle mise se raketa pomalu vyšplhala na bod „max Q“, kdy je zátěž stroje za let vůbec největší. Do střediska tak stroj stále odeslal „ohromné množství“ užitečných dat.

Jakmile tým přijde na problém, který anomálii způsobil, do vzduchu vyletí další model. Ten by se už na oběžnou dráhu podívat měl, společnost totiž do budoucna bude zřejmě využívat americká armáda.

Nejblíže oběžné dráze byl před posledním výbušným modelem 3.2 stroj 3.1. Ten k jejímu dosažení potřeboval po vypnutí motorů ještě zrychlení o dalších několik set metrů za vteřinu.

A, jako snad u každé podobné události, internet na sebe dlouho čekat nenechal.